Ignác Leopold Kober

Nakladatel a vlastenec, na nějž se zapomnělo

V České literatuře je mnoho významných osobností, které jsou neprávem přehlíženy a zapomínány. Patří mezi ně řada spisovatelů, literárních kritiků a také mnoho nakladatelů. Jedním z nich je i český vlastenec, knihkupec, tiskař a nakladatel Ignác Leopold Kober.

Psal se rok 1825, 6. listopadu, když se v jedné pražské rodině Ignác narodil. Nepřišel však na svět do právě nejlepších poměrů. To byl také důvod, proč musel ukončit svá studia na s gymnáziu a začít se starat o řemeslo. Vydal se do Vídně, centra Rakousko-Uherské monarchie, aby se vyučil na soustružníka a zámečníka. Nějaký čas u svého řemesla zůstal a protloukal se životem, dokud ho cesta nedovedla zpět do Čech do města Tábor. S našetřenými penězi se zde rozhodl poněkud pozměnit profesi a stal se z něj pomocný cestující knihkupec. Tehdy byli podomní obchodníci celkem běžnou záležitostí.

Ignác měl úspěch. Obchod s knihami mu šel a brzy se rozhodl pro další metu, nejdůležitější v celém jeho životě.

Ignác Leopold Kober se přesunul do Prahy a založil zde vlastní nakladatelství, ve kterém vydával především české klasiky a vlastenecké autory, mezi jinými například Riegra, Tyla, Máchu, Čelakovského a další. U většiny z nich vydával i celá souborná díla. K jednomu z největších nakladatelských počinů patří také Českomoravská kronika od Karla Vladislava Zapa, která se stala po svém vyjití velice populární.

Největším nakladatelským počinem, který se dá přiřadit k nejvýznamnějším mezníkům české literatury, bylo vydání tzv. Riegrova slovníku naučného, vydávaného pod prostým názvem Slovník naučný. Šlo o první českou obecnou encyklopedii, vytvořenou podle německého vzoru Kleineres Brockhaus´sches Conversations-Lexikon für den Hausgebrauch. Tak jako kdysi u první Diderotovy encyklopedie i u vzniku Riegrova slovníku naučného přispívaly přední osobnosti tehdejší doby, mezi nimiž nechyběla zvučná jména jako Karel Jaromír Erben (1811-1870), VV.Tomek (1818-1905), Václav Hanka (1791-1861), Eduard Grégr (1827-1907), František Palacký (1798-1876) nebo Jan Evangelista Purkyně (1787-1869), všichni pod redakčním dohledem Františka Ladislava Riegera (1818-1903) a Jakuba Malého, známého lexikografa a novináře (časopis Dennice) (1811-1885). Konečné dílo, vycházející od roku 1860 do roku 1874 (v roce 1890 vyšel k tomu svazek doplňků) mělo jedenáct svazků a obsahoval kolem 80 000 hesel.

Spolupráce s vlasteneckými kruhy a osobní postoje přivedli Ignáce také do vězení, stejně jako občas většinu jeho přátel z řad vlasteneckých spisovatelů a novinářů. Ostatně ve stejné době si pětiletý trest za přípravu atentátu na Františka Josefa I. odpykával i Ignácův syn, spisovatel Karel Bohuš Kober (narozen 13. prosince 1849, v době uvěznění mu bylo teprve čtrnáct let). Když byl Karel Bohuš Kober o rok později (1865) propuštěn na císařskou amnestii, jeho otec byl již těžce nemocen. Karel Bohuš se proto začal připravovat na převzetí rodinného podniku, krátce docházel do obchodní školy, a aby získal praxi v oboru, začal, coby volontér, pracovat u otcova konkurenta, knihkupce a nakladatele Calveho.

Ignác Leopold Kober se dlouhodobě léčil v Jánských lázních. Jeho nemoc ale byla silnější. V roce 1866, 26. května, ve věku čtyřicet jedna let, Ignác Leopold Kober umírá. Jeho přátelé a kolegové jeho ztrátu oplakávali. Jan Neruda později označil Kobera za „českého nakladatele a knihkupce par excellence.“

Rodinného podniku se ujímá jeho syn. Po otci však nezdědil podnikatelský talent a nakladatelství se brzy dostává do těžkých finančních potíží, částečně i kvůli nákladnosti Riegrova projektu. Karel Bohuš Kober se víc než jako spisovatel a nakladatel proslavil díky založení šermířského a veslařského klubu a své účasti v Sokole.

V nakladatelství Koberů vyšlo několik knih Kobera mladšího (Zimní večery, Dvě léta v Jánských lázních, Z různých kruhů ad.) a další tituly od českých spisovatelů, avšak finanční potíže způsobili, že nakladatelství nakonec zaniklo.

Po Ignáci Leopoldovi Koberovi zbylo rozsáhlé nakladatelské dílo, které ale bohužel upadlo v zapomnění. Snad se Ignác Leopold Kober jednou dočká svého piedestalu na poli české literatury.